Otevření Centra Kurta Krolopa

Dne 29. května 2015 proběhlo oficiální otevření nového výzkumného centra Univerzity Karlovy v Praze, zaměřeného na česko-německou literaturu, které bude na počest profesora Krolopa nést jeho jméno – Centrum Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách. 

Ředitelem výzkumného centra je prof. dr. Manfred Weinberg, na výzkumné práci se dále podílí Julia Hadwiger, M.A., PhDr. Václav Petrbok, Ph.D., prof. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. a Mgr. Štěpán Zbytovský, Ph.D. Cílem centra je přispět k novému mapování pole německy psané literatury z Prahy a celých Čech, které bylo dlouhou dobu buď opomíjené nebo zkoumané z problematických východisek.

Dlouhodobým cílem výzkumného centra je zpřístupňování dějin německy psané literatury v českých zemích v maximální možné úplnosti. Výsledky tohoto výzkumu by měly být zohledněny v dějinách literatur českého i německého jazyka, přičemž by německá literatura v Čechách měla být pojímána jako nedílná součást dějin české kultury. Zvláštní důraz bude kladen na sociálně historický kontext této literatury, na důležité tendence ve vztahu mezi německou a českou literaturou v českých zemích a v neposlední řadě také na historicko-politické souvislosti. 

Zúčastnění badatelé se výslovně odklánějí od doposud běžně přijímaných předpokladů, například toho, že spisovatelé pražské německé literatury tvořili ze situace "trojího gheta" (jak formuloval Pavel/Paul Eisner) - jako Němci mezi Čechy, jako židé mezi křesťany a jako sociálně výše situovaní bez přirozeného spojení s nižšími vrstvami. Stejně tak pokládáme za překonané hierarchizující tvrzení o veskrze humanistické pražské německé literatuře a striktně nacionalistické, ba prefašistické literatuře sudetoněmecké. Jak v poslední době ukázaly zejména historické práce mladých vědců, jsou tato dělené zjevně příliš zjednodušující - ovšem patřila k základní výbavě obou konferencí v Liblicích v letech 1963 (věnované Franzi Kafkovi) a 1965 (věnované pražské německé literatuře) a nakonec souzněly s jejich ideologickými východisky, tj. s otázkou, jak lze v marxistické perspektivě vůbec legitimně hovořit o Kafkovi a "buržoazně dekadentních" autorech Pražské německé literatury. Odpovědi zapadají do logiky této perspektivy; avšak kupodivu je německá germanistika víceméně nekriticky a bez modifikací přejala a učinila z nich samozřejmou součást představy o německé literatuře v Praze a v Čechách. Dokonce ani po pádu železné opony (s nímž odpadl zásadní ideologický nátlak) se toto chápání nedočkalo důsledného přehodnocení. Proto tak má činit agenda Centra Kurta Krolopa.